Blíží se Štědrý den, a tedy je na řadě opět kynuté těsto v podobě vánočky. Bez té si jistě spousta rodin nedokáže vánoce představit. Recept na tuto vánočku jsem získala od manželovi maminky, která jej má z báječné knihy: NOVÁ DOMÁCÍ KUCHAŘKA/4. Musím říct, že dlouho jsem neviděla tak dokonalé kynuté těsto, jako se mi povedlo dle tohoto receptu. Těsto bylo vláčné, nadýchané a vůbec se při hnětení nelepilo na vál. No a jelikož jsem z této kuchařky nadšená, podělím se s Vámi o celý výňatek o vánočkách, a také o recept na sváteční vánočku.
No, a protože sliby se mají plnit, a to především o Vánocích, tak u receptu bude alespoň strohý fotopostup.
SVÁTEČNÍ VÁNOČKA
Suroviny:
asi 3/8 l mléka
120 g cukru
40 g droždí
750 g polohrubé mouky
5 g prášku do pečiva
špetka soli
180 g másla
3 žloutky
citronová kůra
100 g rozinek (Dala jsem dle svého uvážení.)
100 g mandlí (Dala jsem dle svého uvážení.)
50 g citronády (Pochopila jsem, že jde patrně o nakrájené kousky kůry citronu, nejlépe asi kandované. Můžete nahradit kandovaným ovocem. Já nedávala.)
vejce na potření vánočky
Postup:
1) Z půlky vlažného mléka, půlky cukru, celého droždí a trochy mouky připravíme a necháme vykynout kvásek.
2) Mouku, prosejeme i s práškem do pečiva a solí do „vedlejší“ mísy.
3) Máslo se žloutky a cukrem utřeme v hlavní míse. Pomocí robotu šlehací metlou, pokud nemáme robot, tak vařečkou.
4) Metlu vyměníme za hnětací hák, přidáme citronovou kůru a postupně zapracováváme mouku a zbylé mléko. Zpracujeme tužší, ale vláčné těsto, které přesuneme na vál a rukama ještě vypracujeme. Dáme ho zpět do mísy, přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě 2-3 hodiny kynout.
5) Pak je převálíme, do těsta přidáme rozinky, polovinu oloupaných mandlí a na nudličky nakrájenou citronádu. Těsto dáme znovu kynout, asi tak na hodinku.
6) Po vykynutí těsto rozdělíme na tolik dílů, z kolika budeme plést (já pletla z šesti).
7) Dáme ji na vymaštěný plech nebo plech s pečícím papírem. Potřeme rozkvedlaným vejcem, posypeme na plátky nakrájenými mandlemi a dáme péct do předem rozehřáté trouby na 190 °C. Celkem pečeme třičtvrtě hodiny.
8) Asi tak po čtvrt hodině troubu stáhneme na 170 °C a pečeme ještě půl hodiny.
VÁNOČKY
Mezi speciální pečivo, které u nás připravujeme především na vánoční svátky, patří vánočky, po starodávnu zvané „štědrovnice“ či také „housky“. Pekou se z dobrého kynutého těsta s rozinkami a mandlemi. Vánočky jsou oblíbené pečivo nejen na vánoce, ale též k bílé kávě, k snídani nebo k svačině.
Mezi rokem se připravují vánočky jednoduššího, levnějšího těsta, ale o vánocích děláme vánočky sladčí, tučnější a hlavně bohatší rozinkami a mandlemi.
Těsto na vánočky však nesmíme přeslazovat, snadno se pak rozbíhá a vánočky ztrácejí tvar a vzhled.
Do vánoček odměřujeme tekutinu podle předpisu. Protože každá mouka tekutinu jinak vpíjí, přidáváme ji po částech, abychom těsto nepřelili. Jestliže se těsto přelije, je pak lepivé, vánočka se při pečení rozbíhá a snadno brouskovatí.
Tuk přidáváme do vánoček dvojím způsobem. Do jednoduššího ho přidáváme rozpuštěný, vlahý, jako poslední součást těsta. Do jemných vánoček tuk napěníme napřed s cukrem a žloutky.
Těsto na vánočky zpracováváme napřed v míse širokou vařečkou. Nejdříve vypracujeme řidší těsto a přidáváním mouky zpracujeme tužší těsto. Jakmile přidáme všechnu mouku, přendáme těsto na pomoučený vál a na něm je zpracujeme rukama. Je to méně namáhavé a součásti se dobře spojí.
Dobře vypracované vánočkové těsto se už nechytá ani válu, ani se nelepí na ruce, je husté, hladké a lesklé.
Těsto necháváme kynout v kryté nádobě na teplém místě. Když těsto vykyne, upleteme z něho vánočku. Pleteme ji z jednotlivých dílů, které vyvalujeme na stejně dlouhé a široké válečky. Jednoduchou vánočku pleteme ze širokého copu ze tří dílů. nebo dáváme dvakrát tři díly na sebe. Ten spodní vždy hranou postavené ruky prohloubíme a rozprostřeme, než na něj dáme druhý díl.
Sváteční vánočky pleteme z devíti dílů. Spodek pleteme ze čtyř dílů, přičemž začínáme od středu dílů, potom dáme cop ze tří dílů a navrch ještě dva spletené díly. Mají delší konce, které zasuneme pod konce vánočky, aby se nesvezly.
Vánočku propichujeme několika špejlemi nebo párátky, aby se vrchní díl při pečení nesesunul.
Upletenou vánočku dáme na pomaštěný plech nebo lépe na hladký pomaštěný papír, který chrání spodek před přílišným ztmavnutím. Dobře de k tomu hodí obalové pergamenové papíry od tuků. Na plechu necháme vánočky další půl hodinu dokynout.
Než vložíme vánočku do trouby, povlažíme povrch rozšlehaným vejcem a chcemeli, aby povrch rychle netmavnul, přidáme do vajec trochu vody. Povrch vánočky posypeme spařenými, oloupanými, na lístky nakrájenými mandlemi.
U vánoček mnoho záleží na správném pečení. Vánočky vložíme do mírně předehřáté trouby a jakmile povrch zaschne a zrůžoví, příkon tepla zmírníme, protože vánočky musíme propékat nejméně třičtvrtě hodiny.
Čím je vánočka sladší a obsahuje více tuku, tím volněji ji musíme propékat.
Během pečení sledujeme stupeň zabarvení povrchu. Peče-li trouba příliš odspodu, podložíme plech asbestovou deskou. Peče-li naopak odsvrchu, pokryjeme vánočku navlhčeným pergamenovým papírem.
Propečení sledujeme nejen podle zabarvení, ale i vpíchnutím špejle nebo párátka. Když se na ně těsto nepřichycuje, je vánočka dostatečně propečená.
Při občasném nahlížení do trouby, zejména na počátku pečení, musíme plechy opatrně vysunovat. jakmile plechem příliš trhneme, může se vánočka deformovat nebo se vytvoří brousek.
Nejčastěji se „trhne“ vánočka, která dostatečně nevykynula a která po vložení do horké trouby dále prudce kyne. Unikající plyn potrhá povrch vánočky.
Po upečení přesuneme vánočku na mřížku nebo na vál a pocukrujeme ji, pokud je ještě horká. Jen vánočky, které chceme uchovat den i dva, necukrujeme teplé, ale až před podáváním.
Když se vánočka příliš ožehla na spodu, oškrabeme ji ostrým nožem. Je-li vánočka tmavší na povrchu, povlažíme ji mlékem a hned pocukrujeme.
Vánočky dobře uchováváme zabalené do celofánu nebo do dlouhého užšího sáčku z umělých hmot. Krájíme je na porce až před podáním, aby neosýchaly.
BŘÍZOVÁ, Joza a Maryna KLIMENTOVÁ. Nová domácí kuchařka: Moučníky, dezerty, nápoje. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1975.